Na zahrádce U Palce jsme se sešli ve středeční podvečer 13. 6. 2018 přibližně ve 20 lidech z Tišnova a okolí, abychom diskutovali na téma „Jak na samozásobitelské Tišnovsko“.

Nejdříve jsme otevřeli naše motivace, abychom zjistili, proč jsme se tu vlastně setkali. Protože přece „nechceme nesmyslně vozit okurky sem a tam“, chceme jíst zdravě a kvalitně; chceme podporovat své známé (i neznámé) místní zemědělce a hlavně mít svobodu zvolit si, odkud naše jídlo pochází.

Začali jsme hledat způsoby, jak se tomu přiblížit. Pojmenovali jsme obecné potřeby a přidělili konkrétní témata jednotlivým stolům na zahrádce. Každý si přisedl tam, kam ho to zrovna nejvíce táhlo.

Svým jedinečným pohledem tak v určitou chvíli k dané myšlence třeba přispívala maminka, která chce to nejlepší pro své dítě, manželé provozující nedalekou ekofarmu, provozovatel zero waste e-shopu a členka Hojnosti.

A jaká témata nás nejvíce zajímala?

  1. Kamenný bezobalový obchod v Tišnově – mohl by vzniknout, byl by o něj zájem, uživil by se?
  2. Je zájem, ochota a prostředky (především čas) založit komunitní zahradu (pastvina/sad/kurník), a zejména na ní hospodařit?
  3. Existují české luštěniny? Našel by se na Tišnovsku zemědělec ochotný experimentálně vyzkoušet pěstování např. čočky s tím, že by měl Hojností nebo nějakým družstvem garantovaný odběr?
  4. Jaké jsou cesty k tomu, aby v produkci potravin nebyly peníze na prvním místě?
  5. Zero waste – jak přimět lidi zamyslet se nad svým stylem života/nad šetrnějším způsobem života/nad svým plýtváním (zejména zbytečnými plasty)?

Až do finálního ukončení a shrnutí závěrů se živě diskutovalo ohledně kamenného bezobalového obchodu a komunitní zahrady/pastviny/sadu/kurníku. Možná je právě v těchto oblastech největší potenciál. A co se konkrétně u jednotlivých stolů rozebíralo a jaké jsou závěry? To vydá na celý samostatný článek. Sepíšeme ho pro vás také.

Když jsem procházela mezi jednotlivými stoly, všimla jsem si tématu, které provázelo všechny. Myslím, že jsou to právě ty klíčové otázky, nad kterými se musí každý zamyslet a které určují, jestli se společná vize uskuteční.

Člen komunity vs. zákazník

Uvedu je konkrétními příběhy, které se u stolů řešily:

  • Týden intenzivně svítí sluníčko, na komunitní zahradě dozrají všechny jahody. Téměř všichni jsou na dovolené, ale někdo je musí sklidit. Kdo to udělá?
  • Ze stromu, který míjíme každý den cestou do práce, padají přezrálé třešně na zem, ale my si je jdeme po práci v osm večer koupit do Alberta v plastové vaničce. Na trhání není čas.
  • Chceme nakupovat bezobalově, ale současné iniciativy nabízí možnost vyzvednout si potraviny jen 2 hodiny, a ještě se musíme podílet jednou za čas na úklidu. Není to zbytečně komplikované?

Zdá se, že tou zásadní otázkou je, zda chceme být pohodlným zákazníkem, i když třeba uvědomělým a volícím si šetrnou cestu, nebo členem společenství, kde se mj. podílíme na práci i rozhodování? Co jsme ochotni za „lepší život“ nabídnout? Je to náš čas, trocha pohodlí a znalosti, nebo jsou to naše peníze, kterými si „zaplatíme“ čas někoho, kdo nám objednávku nachystá, kdo půjde zalít společný záhon, když nemáme čas, nebo kdo místo nás vyjedná nižší cenu u dodavatele mouky?

Jsme připraveni stát se členy komunity, nebo chceme raději podporovat vyšší hodnoty, které s nadšením realizuje někdo za nás?

Obě cesty jsou možné, jsou legitimní a skvělé. Sešli jsme se však, protože potřebujeme vědět, o které z nich je na Tišnovsku zájem.

Naráželi jsme na toto téma ve chvílích, kdy jsme se snažili najít odpověď na otázku, zda si budou jednotlivé projekty konkurovat, spolupracovat, nebo fungovat vedle sebe.

Zatím nevíme, ale i proto je jedním z cílů spolku Hojnost propojovat lidi na Tišnovsku a zjišťovat, po čem kdo touží(me). Je totiž dost možné, že nakonec nebudeme muset volit mezi „buď a nebo” a například v podobě družstva by mohly všechny projekty fungovat paralelně.

Závěrem bych ráda volně parafrázovala Martina ze zerowastelife.cz, který krásně atmosféru setkání shrnul slovy: „Však jsme tady všichni z okolí, máme společnou vizi a tím primárním cílem nemusí být byznys, ale vyšší hodnoty.“

Pokud myslíte, že můžete také přispět, ať už svým know-how, časem či finančně, ozvěte se nám, nebo přijďte na další setkání.

První se bude konat na přelomu září a října a bude se týkat potravinové suverenity. Další se uskuteční v listopadu a budeme mluvit o lokálních potravinách. Sledujte náš web a Facebook pro aktuální informace.